2016_10_7-9 Výprava skautů na Vechtr

Na první výpravu nového skautského roku jsme vyrazili s Kondory na celý víkend mimo Plzeň. Pozvánka s tajemným heslem "Pamatuj na kodex" jim napověděla jen málo o náplni výletu, a tak se v pátek sedmého sešli na vlakovém nádraží celí zvědaví. Ze srazu jsme společně vyrazili ještě nakoupit zásoby jídla a vody a chvilku pošesté hodině už nás vezl motoráček směrem na Kaznějov a Plasy. Vystoupili jsme v Horní Bříze a s blížící se tmou jsme zamířili ne okraj obce a pak kamsi do lesa. Cesta už začínala být dlouhá a únavná, když jsme sešli z lesní štěrkovky, prokličkovali močálem a jakoby odnikud se před námi vynořil starý nádražní domek. Vechtrovna byla natřená na bílo, ve štítu měla malý vikýř a vedle ní stála kůlna a hnědá kadibudka s velkým bílým nápisem "Wyšplouch". Uvnitř domečku byla tma a trochu zatuchlo, ale v podkroví, kde jsme měli spát bylo pěkně vyvětráno a s radostí jsme dokonce zjistili, že nemusíme spát na tvrdém koberci, když jsme objevili hromadu matrací. Jen by tam snad mohlo být trochu tepleji. Abychom se zahřáli, rozdělali jsme si venku oheň, snědli si své večeře, a po chvilce povídání šli rovnou spát.

Ráno nás probudilo nepříjemně sychravé počasí, a tak jsme se raději moc nezdržovali se vstáváním, z večerních uhlíků jsme rozfoukali oheň na čaj, a po tom co jsme se nasnídali jsme domeček zamkli a vyrazili na naši misi. Našli jsme totiž ráno dopis od vůdce Assassinů, že máme za úkol najít a přinést velmi mocný artefakt, který assassini kdysi schovali před zraky těch, kdo by ho chtěli zneužít. Dostali jsme také mapu k místu, kde bychom měli "Jablko z Edenu" hledat. Náš výlet nás zavedl kolem zámeckého statku Býkov přes lesy až do Hromnice, a k hromnickému jezírku. Ze zvědavosti jsme nakoukli do staré štoly a ochutnali vodu z jezírka (skutečně byla kyselá!), a pak se vrhli na hledání schránky s artefaktem. Nápověda k úkrytu byla zašifrovaná, ale podařillo se nám jí rozluštit a po chvíli hledání (při kterém někteří dvakrát oběhli jezírko dokola) Opičák objevil dřevěnou schránku zahrabanouv břidlicovém kamení. Bohužel, jsme zjistili, že už tam byl někdo před námi, protože místo artefaktu jsme našli jen posměšný dopis od zlodějů. Zklamaní neúspěchem jsme tedy vyrazili zpět na základnu. Cestou jsme párkrát zabloudili, ale naštěstí vždy jen na chvíli a ke stěstí našeho navigátora Vény jsme se nakonec vynořili s křoví zrovna kousek od chaloupky. Tam se k nám taky připojila Myška, která za námi dojela vláčkem na návštevu.

Odpoledne jsme pak strávili přípravou dřeva a večeře. a večer si u ohně zahráli několik slovních her. Ještě než jsme vyrazili do postelí jsme měli váženou návštěvu - posla assassinů, který si přišel pro schránku s artefaktem. Když však zjistil, že jsme si jej nechali ukrást, potrestal nás náročým úkolem zloděje dopadnout, ať to stojí co to stojí! Toho jsme se však nezalekli, není totiž úkol, který by Kondoři společně nezvládli. Položili jsme si to tedy jako celoroční výzvu a s dobrým pocitem sebevědomí jsme vyrazili do hajan.

Druhé ráno bylo neméňe studené než to první. Večerní (už druhý) pokus rozdělat oheň v kamnech selhal ve smyslu vytvoření tepla uvnitř budovy zatímco se setkal s úspěchem ve vykuřování všeho živého uvnitř budovy, takže jsme ráno překousli mráz, sbalili si věci, poklidili a vyrazili na vlak, tentokrát do Obory. Na zastávce jsme byli dřív, tak jsme ještě hráli Čáru o dvě zbývající hořické trubičky. Gratulace a trubičky patří Lvu a Myšce. Snad jen pro Opičáka, kterému bylo od rána zle to bylo trochu nefér (Já říkal ať to jezírko nepijete!).

Cesta vláčkem domů pak utekla jako voda a chvíli po poledni jsme se rozutekli domů. Ale příště t otěm zlodějům (a zimě) nandáme!

(Fotky v galerii)